Co to je
HTTP (Hypertext Transfer Protocol) je soubor pravidel, podle kterých si prohlížeč s webovým serverem vyměňuje stránky a údaje. U obyčejného HTTP putují data po síti čitelně, takže je může přečíst nebo změnit kdokoli, kdo je na cestě zachytí, třeba v nezabezpečené wi-fi.
HTTPS je stejná komunikace navíc zašifrovaná; písmeno „S“ znamená „secure“, tedy zabezpečený. Šifrování zajišťuje protokol TLS (nástupce staršího SSL), který ke svému fungování potřebuje certifikát, digitální doklad, že web patří k dané doméně, tedy webové adrese. Certifikát vydává certifikační autorita, organizace, která ověřuje, že o něj žádá ten, kdo doménu skutečně ovládá, a hosting, tedy poskytovatel prostoru pro web, ho často obstará automaticky.
Proč na tom záleží
Šifrování chrání hesla, osobní údaje, formuláře i platby při přenosu před čtením cizími lidmi. Moderní prohlížeče navíc u stránek bez HTTPS ukazují varování „Nezabezpečeno“, které může návštěvníky odradit, hlavně tam, kde se vyplňují formuláře. Google HTTPS označuje za jeden z menších signálů pro hodnocení stránek, takže jde i o věc SEO (optimalizace pro vyhledávače).
HTTPS ale nezaručuje, že je web důvěryhodný: potvrzuje zabezpečení spojení, ne poctivost provozovatele. Šifrované adresy používají i podvodné stránky.
Modelový příklad
Autoservis má na webu formulář pro objednání na prohlídku, který posílá jméno, telefon a značku auta. Po přechodu celého webu na HTTPS jsou tyto údaje po cestě chráněné a prohlížeč u formuláře nezobrazuje varování.
Co byste měli vědět
- Certifikát má omezenou platnost; ověřte, že se obnovuje automaticky, jinak návštěvníkům naskočí výstražná stránka.
- Po přechodu nastavte trvalé přesměrování (301) ze všech adres HTTP na HTTPS, aby nevznikaly dvě verze webu.
- Zkontrolujte, že se obrázky, skripty a písma nenačítají přes HTTP; vzniká tzv. smíšený obsah a prohlížeč na něj upozorňuje nebo ho blokuje.
- Po změně aktualizujte i odkazy, sitemapu a nastavení měření.