Co to je
ASCII (American Standard Code for Information Interchange) je jedna z nejstarších znakových sad, tedy tabulek, které každému znaku přiřazují číslo. Obsahuje anglickou abecedu, číslice a základní interpunkci. Neobsahuje znaky s diakritikou (háčky a čárky), takže české „ž“ nebo „ě“ v ní nenajdete. Pro češtinu se dnes obvykle používá kódování UTF-8 (způsob uložení znaků do souboru), které zapíše i diakritiku a základní anglické znaky má shodné s ASCII.
Proč na tom záleží
S ASCII se potkáte u webových adres, e-mailových adres a názvů souborů. Diakritika se v nich často vynechává, aby nevznikaly potíže s přenosem. Pokud se text zobrazí s podivnými znaky místo háčků a čárek, bývá příčinou nesprávné kódování, tedy nesoulad mezi uložením a čtením textu.
Modelový příklad
E-shop při importu z tabulky zjistí, že u názvů s „ř“ a „š“ se zobrazují otazníky. Příčinou bývá uložení souboru v jiném kódování, než jaké e-shop očekával.
Co byste měli vědět
- Do adres stránek a názvů souborů dávejte obvykle jen znaky bez diakritiky.
- Při importu a exportu dat vždy ověřte kódování, ideálně UTF-8.
- Adresy s diakritikou se při kopírování mohou změnit na kódovanou podobu; odkazy vždy vyzkoušejte.