Co to je
MCP je zkratka z anglického Model Context Protocol. Je to otevřený protokol, tedy společná dohoda o tom, jak spolu mají dva programy komunikovat. Popisuje, jak se AI asistent připojí k nástrojům a zdrojům dat. Díky tomu se nemusí pro každou dvojici asistenta a nástroje vyrábět zvláštní propojení: nástroj nabídne své funkce jednotným způsobem a asistent, který MCP umí, je může použít.
Na jedné straně stojí aplikace s AI asistentem, na druhé „server“ MCP, který zpřístupňuje konkrétní věci: čtení dokumentů, dotaz do databáze, vyhledání objednávky nebo vytvoření záznamu v systému. Server často jen převádí existující rozhraní (API) systému do podoby, které asistent rozumí. Co smí asistent číst a měnit, určuje nastavení konkrétního propojení a přidělená oprávnění, ne samotný protokol.
Proč na tom záleží
Díky propojení může asistent pracovat s aktuálními údaji firmy, třeba s produkty, objednávkami nebo dokumenty, a ne jen s tím, co mu člověk vloží do konverzace.
Zároveň přibývají rizika. Asistent s přístupem k datům a nástrojům může při chybě nebo podvrženém pokynu ukrytém v textu (prompt injection) provést nežádoucí změnu nebo vyzradit důvěrné údaje. Propojení proto potřebuje jasně vymezená oprávnění a u důležitých kroků potvrzení člověkem.
Modelový příklad
Majitel e-shopu s kávou propojí asistenta se skladovým systémem jen pro čtení. Zeptá se, které položky dojdou během dvou týdnů, a asistent z aktuálních údajů sestaví přehled. Objednávku u dodavatele jen navrhne a odešle ji až po schválení majitele.
Co byste měli vědět
- Začněte propojením jen pro čtení a oprávnění rozšiřujte postupně, až když víte, jak se asistent chová.
- Přidělte asistentovi jen takový přístup, jaký pro daný úkol potřebuje, a citlivá data, která nepotřebuje, mu nezpřístupňujte.
- U kroků, které něco mění, mažou, odesílají nebo platí, nechte asistenta jen navrhovat a potvrzení ponechte člověku.
- Používejte jen servery MCP z ověřených zdrojů. Neznámý server může obsahovat chyby nebo škodlivý kód, případně posílat vaše data jinam.